Západní státy budou muset přehodnotit závislost na globálním obchodu a znovu přebudovat své výrobní postupy v rámci dodavatelsko-odběratelských řetězců.
Dolar si od druhé světové války užívá své výsostné postavení v rámci globální ekonomiky. Americká měna je tak hlavní součástí světového řádu, kterému dominuje globalizace a finanční systém odtržený od zlata v čele s centrálními bankami tlačícími obrovská množství ničím nekrytých peněz.
Tomuto uspořádání však zvoní pomalu umíráček. Podle švýcarské banky Credit Suisse válka na Ukrajině změní tento současný finanční systém a urychlí jeho pád. Analytici Credit Suisse předpovídají, že éra globalizace končí a jednotlivé země a státní seskupení se začnou stále více uzavírat před zbytkem světa.
Jedním z příkladů, že se tak už začalo dít ještě před ruskou agresí, je sektor polovodičů. Evropská unie i USA si uvědomily křehkost, na které stojí světový obchod. Během kovidové pandemie nejvyspělejší země zažily na vlastní kůži, jak jsou závislé na pár asijských států při výrobě čipů.
Právě proto Brusel spolu s Washingtonem začali tlačit na producenty polovodičů, aby rozšířili výrobu na jejich vlastních územích. Na podporu výstavby nových čipových závodů Evropa a USA tak vynaloží v příštích letech miliardy eur.
Experti z Credit Suisse dále poukázali na neudržitelnost současného peněžního systému. Neustálé nafukování peněžní zásoby prostřednictvím centrálních bank narazilo na své limity. Zjednodušeně řečeno, zatímco peníze lze velmi snadno natlačit, ropu, plyn či obilí musí někdo vyprodukovat. Proto se mnoho zemí začne přiklánět ke jménům navázaným na různé komodity.
Tím činem dolar ztratí své dominantní postavení ve světě. Do popředí se tak mohou podle analytiků dostat měny jako čínský jüan, případně nová mezinárodní peněžní jednotka navázaná na koš různých měn nebo komodit.
Vyloučení z mezinárodního obchodu
O tom, že éra současné globalizace končí, je přesvědčeno několik vlivných lidí z byznysu a financí. Patří mezi ně například šéf jedné z největších investičních společností na světě BlackRock Larry Fink.
Ten ve svém nedávném komentáři pro deník The New York Times uvedl, že vojenský vpád Ruska bude mít za následek vyloučení této země z mezinárodního společenství. Proto budou muset ostatní státy přehodnotit závislost na globálním obchodu a znovu přebudovat své výrobní postupy v rámci dodavatelsko-odběratelských řetězců.
Jak dále Fink vysvětlil, na první pohled se může zdát, že ruská ekonomika má bezvýznamný podíl na světové ekonomice, jelikož na globálním hrubém domácím produktu (HDP) představuje jen tři procenta, avšak v oblastech dodávek důležitých surovin má významné postavení.
Rusko je totiž druhým největším producentem ropy na světě. Když se do toho započítají i ropné výrobky, tak se dostane na pozici světového hráče číslo jedna. Stejné postavení má iv plynárenském sektoru. K tomu je třeba připočítat i další významné komodity jako hliník, titan či různé vzácné plyny.
Změna paradigmatu
Úplný zákaz dovozu těchto komodit tak způsobí výrazných chaos v mezinárodním obchodě. Co je však podle Finka ještě důležitější, válka na Ukrajině vyvolala obrovskou nejistotu. Podnikatelé, manažeři a finančníci byli dlouhá desetiletí zvyklí na klidné časy ve vyspělém světě. Počítali sice s válkami, ovšem jen v zemích třetího světa nebo s nepokoji na Blízkém východě.
Ruský vpád na Ukrajinu vše zcela změnil, neboť válku v Evropě většina lidí nepředpověděla. Z toho důvodu se vnímání globálního byznysu zcela změní. Pro firmy už nebude důležité mít levné, snadno dostupné a ekologické produkty, mnohem podstatnější budou jistota, bezpečnost a plynulost výrobního procesu.
