Stolní ventilátor Klimat vyráběli od roku 1972 v dnes již neexistujícím podniku Strojsmalt Pohorelá.
Léto je již přede dveřmi a kromě chlazeného nápoje nám dobře padne i svěže rozvířený vzduch.
Stolní ventilátor je ideální tvůrce příjemného prostředí během horkých měsíců, tak zkusme oprášit starý dobrý Klimat ze Strojsmaltu. p., Pohořelá.
Od Coburgu po Strojsmalt
Historie dnes již neexistujícího podniku Strojsmalt Pohorelá sahá až do 18. století, kdy rodina Koháriovců založila železárny na Horehroní.
V roce 1826 získala nad nimi vliv německá šlechtická rodina Coburgových. Během velké průmyslové a hospodářské krize v letech 1929 až 1933 byla výroba v Pohorelej zastavena.
Po druhé světové válce byl znárodněný podnik přičleněn k n. p. Tatrasmalt Matejovce a v roce 1966 se osamostatnil závod Tatrasmalt Pohorelá a začlenil se přímo pod generální ředitelství Strojsmalt Bratislava.
Jistý čas závod fungoval i pod značkou Omnia se širokými exportními aktivitami. Prvního ledna 1974 byl závodu přiznán podnikový statut a podnik dostal název Strojsmalt Pohorelá, n. p., Pohořelá.
Výrobní sortiment podniku se během jeho existence vícekrát měnil. V Pohorelej se vyráběly protiplynové filtry, plechové obaly a plechovky na konzervy, desky lignos z heraklitu, termoobaly, hliníkové nádobí, korunové uzávěry na skleněné zavařovací lahve, cukřenky, rozkládací sklenice, kovové mechanické hračky, plastové hračky, hračky na elektrický , elektrické spotřebiče a mezi nimi i vetilátory.
První slovenský ventilátor
V roce 1972 přišel na trh zcela nový stolní ventilátor Klimat, který byl prvním slovenským ventilátorem z vlastního vývoje.
Na jeho tvarovém řešení pracoval akademický sochař Jozef Pokorný, který v roce 1966 absolvoval specializované oddělení VŠUP v Gottwaldově (Zlíně) u profesora Zdeňka Kováře.
Jako jeden z prvních vysokoškolsky vzdělaných designérů působil ve Výzkumném ústavu strojírenského spotřebního zboží (VÚSST) v Piešťanech.
V té době ústav spolupracoval s VHJ (Výrobně-hospodářská jednotka) Strojsmalt Bratislava, pod který patřil i závod v Pohorelé. Ten zadal ústavu požadavek na vývoj nového typu ventilátoru. Starší typy ventilátorů z Pohořelé VS13 a VS20 byly kopiemi západoněmecké značky Albin Sprenger.
Nový Klimat byl však o několik tříd výše. Pryžové lopatky, přestože nebyly ve světě žádnou novinkou, a speciální otáčivý pohyb z něj udělaly nadstandardní československý výrobek. Autorem konstrukce byl Igor Dengo a vedoucím vývoje František Salser.
První model v měřítku 1:1 vznikl u Pokorného již v roce 1971. Z designérského hlediska je Klimat založen na racionálním prolínání základních geometrických forem s důrazem na účelnost a ergonomii.
Pryžové lopatky nepotřebují objemné chrániče, čímž se zlepšila nejen proporce výrobku, ale také přístup k ovládání. Klimat z Pohorelej, který pevně stojí na svém kovovém podstavci s pryžovými nožičkami, se vyráběl v různých barevných provedeních.
Z továrny ruina
Na Horehroní už vítr z Klimatu nezafouká. Strojsmalt Holding; s., propustil posledních 160 zaměstnanců k 1. červnu 2005.
Obyvatelé Pohorelej se tak každý den dívají na ruinu fabriky, která několik staletí dokázala produkovat reálné hodnoty.
Zůstaly po ní alespoň výrobky, za které se nemusíme stydět, na rozdíl od lidí, kteří jsou za současnou situaci zodpovědní.
